O panu Znalém by se dalo říci, že má trh úvěrů v malíčku. V minulosti měl několik spotřebitelských úvěrů u bank, které řádně splatil. V současnosti vlastní jen kreditní kartu (limit 30 000 Kč, čerpáno 0 Kč, úroková sazba 21,9 % p.a., bezúročné období 55 dní) a má ke svému bankovním účtu sjednaný kontokorentní úvěr (úroková sazba 17,9 % p.a., účetní zůstatek na účtu je +2 500Kč, disponibilní zůstatek +22 500 Kč). Panu Znalému se porouchala lednice, proto by potřeboval částku ve výši 15 000 Kč na novou. Bohužel žádnou rezervu nemá a mzda od zaměstnavatele ve výši 29 000 Kč mu na jeho bankovní účet bude připsána až za 7 dní.

Případová studie

Která z variant vyjde pana Znalého nejlépe z hlediska výše zaplacených úroků? Vycházejte z předpokladu, že s žádným z produktů ani s předčasným splacením úvěru nejsou spojeny žádné další poplatky.

Kolik by pan Znalý zaplatil na úrocích do okamžiku přijetí mzdy v případě, že by částku 15 000 Kč na zakoupení spotřebiče vybral z uvedeného bankovního účtu? Vycházejte z předpokladu, že rok má 365 dní a z bankovního účtu nebudou odepsány žádné další částky (zaokrouhleno na celé koruny).

Pokud pan Znalý využije kontokorentního úvěru, jaká by byla maximální výše náhrady nákladů za předčasné splacení, kterou může banka po panu Znalém požadovat?

Může posuzování úvěruschopnosti pana Znalého negativně ovlivnit skutečnost, že již v minulosti měl několik bankovních spotřebitelských úvěrů?

V souvislosti s financováním koupě lednice v ceně 15 000Kč se pan Znalý nakonec rozhoduje mezi dvěma možnostmi. Buď financovat koupi spotřebitelským úvěrem sjednaným na 1 rok s jednou splátkou ve výši 18 000 Kč splatnou za 1 rok, nebo spotřebitelským úvěrem sjednaným na 1 rok se 2 stejnými splátkami ve výši 9 000 Kč (jedna splatná za 6 měsíců, druhá za rok). Která varianta je pro pana Znalého výhodnější z pohledu RPSN?

zobrazit správné odpovědi