Manželé Jana a Tomáš Linkovi v současné době bydlí v městském nájemním bytě. Byt je malý, a proto uvažují o uvolnění bytu a o koupi nového rodinného domu, kde je kupní cena stanovena na 2 800 000 Kč (předpokládejme, že jde též o hodnotu zástavy pro účely výpočtu LTV). Tomáš pracuje v zaměstnaneckém poměru jako projektový inženýr a jeho průměrný čistý příjem je 38 000 Kč měsíčně. Manželka Jana má přiznaný invalidní důchod prvního stupně ve výši 3 200 Kč měsíčně, dále pobírá příspěvek na péči o osobu blízkou (svou babičku) ve výši 8 800 Kč měsíčně. Jana má živnostenský list a po večerech ještě zpracovává účetnictví. V daňovém přiznání za rok 2015 měla výsledky: příjmy 150 000 Kč, výdaje 90 000 Kč, základ daně 60 000 Kč, zaplacená daň 0 Kč. Pravidelné měsíční výdaje Linkových se rovnají dvojnásobku součtu toho, co Jana měsíčně dostává „od státu“. Manželům Linkovým se podařilo naspořit částku 550 000 Kč, z níž si přejí použít 400 000 Kč na pořízení vlastního bydlení a 150 000 Kč si chtějí ponechat jako krátkodobou rezervu.

Případová studie

Které příjmy bývají poskytovateli spotřebitelského úvěru považovány za stěžejní při posuzování úvěruschopnosti žadatelů?

Poskytova telé spotřebitelských úvěrů mají individuální přístup k posuzování některých příjmů. Který z příjmů by byl s největší pravděpodobností zohledněn (jako doplňkový) při posouzení úvěruschopnosti?

Který příjem bývá podle převažujícího přístupu bank považován za irelevantní pro posuzování úvěruschopnosti žadatelů?

Mají Linkovi dostatečné příjmy na splácení požadovaného úvěru, pokud budoucí splátka bude cca 8 900 Kč měsíčně?

Jaká bude výše ukazatele LTV (loan to value) v případě úvěru na pořízení nemovitosti dle zadání ?

zobrazit správné odpovědi