Manželé Jana a Tomáš Lampovi v současné době bydlí v městském nájemním bytě. Byt je malý, a proto uvažují o uvolnění bytu a o koupi nového rodinného domu, jehož kupní cena je stanovena na 3 300 000 Kč (předpokládejme, že jde též o hodnotu zástavy pro účely výpočtu LTV). Tomáš pracuje v zaměstnaneckém poměru jako projektový inženýr a jeho průměrný čistý příjem je 45 000 Kč měsíčně. Jana má přiznaný invalidní důchod prvního stupně ve výši 3 200 Kč měsíčně, dále pobírá příspěvek na péči o osobu blízkou (svou babičku) ve výši 8 800 Kč měsíčně. Jana má živnostenský list a po večerech ještě zpracovává účetnictví. V daňovém přiznání za 2015 měla tyto výsledky: příjmy 150 000 Kč, výdaje 80 000 Kč, základ daně 70 000 Kč, zaplacená daň 0 Kč. Pravidelné měsíční výdaje manželů Lampových se rovnají dvojnásobku součtu toho, co Jana měsíčně dostává „od státu". Manželům Lampovým se podařilo naspořit částku 600 000 Kč a z této částky si přejí použít 400 000 Kč na pořízení vlastního bydlení a 200 000 Kč si chtějí ponechat jako krátkodobou rezervu.

Případová studie

Které příjmy bývají poskytovateli spotřebitelského úvěru považovány za stěžejní při posuzování úvěruschopnosti žadatelů?

Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů mají individuální přístup k posuzování některých příjmů. Který z příjmů by byl s největší pravděpodobností zohledněn (jako doplňkový) při posouzení úvěruschopnosti?

Které příjmy bývají podle převažujícího přístupu bank pro posuzování úvěruschopnosti žadatelů považovány za irelevantní?

Mají manželé Lampovi dostatečné příjmy na splácení požadovaného úvěru, pokud budoucí splátka bude cca 10 500 Kč měsíčně?

Jaká bude výše ukazatele LTV (loan to value) v případě úvěru na pořízení nemovitosti dle zadání?

zobrazit správné odpovědi